Smrt za příštím rohem
Vleču se životem,
znuděně spím,
stojím uprostřed louky
a kolem stovky motýlů žijí svůj let.
Zlatavý kříž
stokrát udeřil blesk,
v den, kdy jsem chtěl vidět hořící kostel,
bylo jasno – bouře nepřišla.
Odkvetly třešně,
sedím v jetelovém háji,
oblétává mě včela
a doráží na mé bílé tělo.
V černou se oblékám,
jedu pryč se snem,
jestli se vrátím, ví Bůh
a smrt za posledním rohem.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat