Poezie

Teď

Teď za oběť se ti dávám
a na oltáři tvé modlím se jméno
odevzdávám ti vůli a moc
vést mě jak loutku, jsem lehčí než stéblo...
Na kolenou prosím o milost
propusť můj osud, nech mě odejít
slyším zrychlený tepoucí život
jak buší vzrušenou kůží - když vcházíš...
- není tu nic víc
- nevidím, neslyším, tebou zaplněn
- zmrzačen...
A jestli se to děje
slyším, jak se mi směje bolest
a smutný pohled zamrazil mé teď.